Severní Teritorium křížem krážem
Den jedenáctý

Z Watarrka do Alice Springs

13/9

Kolem desáté máme sbaleno a startujeme směr Alice Springs. Benál za dolar osmdesát?? to si dělaj prdel. No, ale jinak tam asi nedojedem. Aspoň jsme se za odměnu mohli chvilku honit po silnici s Dingem, paráda :-)

Dingů už totiž v Austrálii moc není, Ozikům holt připadlo jako dobrej nápad je hromadně vybíjet. Nedivím se, Jackaroo (Australská verze Cowboy neboli Kovboje) si musí stádečko chránit. Ani ti co přežili už ale zas tak moc Dingové nejsou. Přistěhovalci si dotáhli vlastní čokly a těm se moc líbily Dingo paničky, takže teď už je těžký čistokrevnýho Dinga najít. Ale dost zoologie.

Po necelých 100 kilometrech odbočujeme na zkratku. Nevypadá to moc dobře, ale je to jen asi stovka zpátky na silnicu.

Po čtyřech kilometrech a s výhledem na Monču plácající nohama o polňačku a lítající i s mašinou z jedné strany na druhou jak fangla ve větru to otáčíme. Roleta je fakt drsná, do toho vyjetý koleje jak úvozy a dvacet čísel hlubokej píseček.

Zpátky 4 km na pevnou silnici a máme toho dost. Todle se na naložené motorce fakt nedá. Takže si zajíždíme navíc 160 kilometrů, ale navečer jsme v Alice Springs živí a zdraví.

V místním Coles nakupujeme, přidáváme krabici archivního vína z bottle shopu a tradá do kempu. Mimochodem BOTTLE SHOP, není to jen místo kde se často poblíž potloukají Aboriginies, je to taky jedno Australský specifikum.

Alkohol se totiž smí prodávat, jen když jste držitelem licence. Takže v supermarketu koupíte vše od jehly po lokomotivu, ale pro chlast si musíte skočit hned vedle do Bottleshopu. No a nalívat hostům alkohol? Další licence. A tu dostanete jen když poskytujete ubytování. Takže opravdová Australská hospoda má v názvu skoro vždycky HOTEL. A v restauraci mají nápis B Y O, Brink Your Own, Přineste Si Vlastní. Takže na večeři si berete vlastní škopek, či lahvinku a restaurace dodá sklenice a otvírák či vývrtku. Ale vraťme se do Alice Springs a do kempu.

Probíhá Barbie, BBQ, Barbeque, neboli Bárbíčko, párečky, vínečko, konečně voláme kámošům do Sydney (je tady signál :) a posíláme SMSky. Pozdě večer jdem lehce prdlí chrupat.

Po 485 kilometrech a litru vína není divu.