Severní Teritorium křížem krážem
Den šestnácté

Od Florence Falls do Darwinu

Při ranním balení probíhá, jako už téměř tradičně, malá předmanželská hádka. Máme už toho rozbalování a zabalování fakt plný zuby, ale není to nic vážnýho. Navíc Monča nemůže nastartovat, musím se v tom porejpat. No jo, tendle problém už znám "z minula" stejnou lumpárnu mi provedla v půli cesty i ta moja první Káelera a taky jsem si poradil.

Monča v podstatě usušila baterku, Kellina slušně přebíjí, takže do ní liju všechnu destilku co máme, málo, musíme co nejdřív koupit.

Zajíždíme k Wangi Falls. Moc pěkný místečko, super voda a soukromá lázeň. Turistů moc není, dokonce jsme na celý vodopády asi 5 minut sami.

Že by to bylo tou cedulkou s krokodýlama? Ale houby, teď pro ně není sezóna.

Pak hop na mašiny a cruisírujeme devadesátkou do Batchelor. Je tak pekelný vedro, že musím na chvílu zastavit, protože se mi dělaj mžitky před očima.

Došla nám voda. Konečně dorážíme do Batchelor, plníme všechny flašky, liju destilku do Kellininy baterky, sajeme vodu jak houby, nic nevadí, že je teplá jak chcaní, aspoň se nenachladnem.

Nesmíme vynechat návštěvu místního Karlštejna. No fakt! Místní naplavenina, Bernie Havlík (1912-1990) dostal báječnej nápad jak vyřešit problém s odstraněním šutrů ze svýho oblíbenýho parčíku. Postavil z nich Karlštejn :-) Thumbs up, Bernie!

Monča volá Magen do Darwinu, získáváme adresu, takže šup zpátky na motorky a jedém.

Konečně po 220 kilometrech Darwin. Žije tady jen 80 tisíc lidí a velký je to jako Brno.

Nakupujem víno a kuřátko a kolem šesté klepeme u Magen a rodiny Pettit na dveře. Dneska budeme spát v opravdové posteli !!! :-D