Severní Teritorium křížem krážem
Den sedumnácté

Darwin

19/9

Ráno obtelefonovávám půl Darwinu kvůli motorkám, Alicross je jedinej co nás ještě dneska vezme. Servis je tradičně na Australskej způsob. Mizérie. Ztrácej těsnění na deklu ventilů, řetězy zadního kola jsou po výměně gum totálně rozštelovaný a mohl bych pokračovat, ale nechce se mě. Aussie ingeneering at its best :-). Platím 500 babek za gumy a servis, kupujem olej a filtry, Magen nás ještě bere na nákupy a po pročekaným dnu měníme za barákem olej a doštelováváme, co v servisu rozštelovali až do pozdního odpoledne.

Vyrážíme s Magen, Billem, Alicií a Cassandrou na večeři na Stokes Hill Wharf. Je to starý molo, kvůli odlivu (příliv je tady až osm! metrů) je pěkně vysoko nad mořem a přes den slouží jako normální nákladní přístaviště. Večer, právě kvůli obrovskýmu rozdílu hladiny, ho otevřou jako obrovskou restauraci pod širým nebem. Dáváme seafood (mořský potvory), lahvinku bílého a pozorujem, jak místní hranolkama živěj Barramundi (jo, to jsou ty co se naroděj ve sladké a pak se odstěhujou do slané vody) a Sunfish ( měsíčníky). Všechno jsou to pěkní macci, jen pro představu, měsíčníci dorůstají výšky až přes 4 metry a vážej klidně i tunu.
Pak přes celej Darwin zpátky do postele. Dlouho to netrvá, maj široký silnice a žádný auta.

Monča si ještě hrdinně pochutnala na půl litru destilované vody co jsem si schovával pro baterku, snad to do rána přežije.